Za hodinu se mlha naštěstí rozplynula. Bylo to trochu bezútěšné jít kamsi a nevidět okolí. Opět mi přálo štěstí. Svítilo slunce. K tomu jsem převážnou část trasy šla směrem dolů. O půl jedenácté jsem se stavila na druhou snídani v baru Novo na 7.km, kde cedule slibovala i razítko do "credencialu". To bylo moje dnešní první. A taky jediný otevřený bar. Další jídlo mě čekalo až v cílovém Sigüeiro.
Cesta opět vedla po okreskách mezi poli, kde se pásly krávy, farmáři obdělávali svoje pozemky. "Vonělo" to po hnoji, lesích... Všude klid.
Poslední hodina cesty byla nejhorší. Nohy bolely a cesta vedla nezáživně rovně. Od kraje městečka do centra to byly ještě dva km a najít ubytovnu jsem musela s pomoci aplikace mapy. V centru Sigüeires je značení šipkani a lasturami velmi špatné. Nakonec jsem ubytovnu Albergue de Dalia našla. Je to velmi útulný byt v horním patře většího domu s několika ložnicemi. Cena za noc se snídaní (mám tu suroviny na toast a připravím si ji sama) je 15€. V ceně jsou i ručníky a dokonce i fén. K tomu i TV. A Maria Jose, ktera ubytovnu vede a která sama podnikla pouť do Santiaga, se velmi ráda podělila o informace, které mnozí poutníci netuší.
První věcí, která mě překvapila, bylo zjištění, že uvedená délka anglické cesty a jednotlivých etap není pravdivá. Ve skutečnosti je to více km. Dnes jsem tedy během 6 hodin nepřekonala 24 km, ale téměř 28.
Celková trasa anglické cesty tak nebude 121 km, ale více než 140 km.
Řekla mi pár zajímavých informací o samotné katedrále, o tom, že si mám prát tři přání, která se prý vyplní, kam si zajít na jídlo...
Dnešní večer klidný a zítra ráno vyrážím zdolat poledních 16 km (neoficiálních 18 km) ke katedrále v Santiagu de Compostela.
No hay comentarios:
Publicar un comentario