Dnešní etapa utíkala rychle. Do cíle jsem došla po 6,5 hodinách. 4lunce svítilo již od rána, i když jsem o půl deváté opustila Pension de Luis, bylo tak chladno, až mi od pusy šla pára. Zima mi ale brzy přestala být. Ten stoupák ulicemi byl drsný. Když jsem se konečně dostala nad město, byla jsem pěkně zpocená. Sundala jsem bundu, protože me během etapy čekalo ještě par výstupů a stejně brzy na slunci bylo teplo.
Cesta vedla eukalyptovými lesy, vesničkami se zvláštními kříži, kolem starých kostelíků..V Miño, které stojí na půli cesty, jsem sedla do kavárny na čaj a získala první dnešní razítko.
Další razítko pak po 5 km v baru na kraji jedné vesnice, kde jsem si k obědu dala bagetu (to jediné, co měli k jídlu).
U kostelíku nad Betanzos jsem vyměnila trekáče za botasky a ty zbývající 2 km došla s radosti. Ve tři jsem byla u ubytovny, která je ve starém domě, který býval rybárnou a dnes je velmi pěkně a moderně zrekonstruovaný.
Otevírací doba od 13 do 22 a tentokrát jsem nemusela nikam volat, bylo otevřeno.
Ubytovala jsem se, převlékla a vydala na prohlídku města. Zajímavých uliček a staveb tu je dost. Město má bohatou historii.
V kostele San Francisco jsou podél zdí pěkné náhrobky z 15.století. Prošla jsem kolem starých hradeb s několika branami a také našla v zapadlých uličkách typické bary. Jenže zrovna zavíraly a otevřeny měly byt až v osm. Tak jsem si na ubytovně udělala nudle a před osmou pak stepovala před jedním z baru, abych ochutnala typickou tortillu, kterou je město proslulé.
A před devátou zpět na ubytovnu, horkou sprchu a odpocinek. Opět jsem ubytovnu okupovala sama.
No hay comentarios:
Publicar un comentario